Jaké dřevo dřevokazní škůdci nenapadnou?

Nejspolehlivější ochranou proti dřevokazným škůdcům je jednoznačně prevence. Odborně postavené dřevostavby z vysušeného masivu totiž hmyzu ani houbám nechutnají. Budí-li vás ze spaní chroupání brouků, kteří si pochutnávají na vašich trámech, nebo jste dokonce pod podlahou objevili dřevomorku, začíná být na záchranu poměrně pozdě. Pojďme se podívat na to jaké dřevo dřevokazní škůdci nenapadnou.

Dřevokazní brouci

Ačkoliv si pod pojmem hmyz většina z nás představí dospělé jedince brouků, za nenávratné poškození vaší dřevostavby může především fáze vývoje, která dospělci předchází. Cestičky dřevěnými stěnami si prokousávají larvy dřevokazného hmyzu, v závažnějších případech pak i vícero generací těchto nezvaných návštěvníků. Dírky, které vás na přítomnost škůdce upozorní, jsou výletovými otvory pro dospělé brouky, jejichž jedinou misí je rozmnožit se a naklást vajíčka – často právě do dřeva, ve kterém se vylíhli.

Mezi matadory hmyzích strávníků, kteří se specializují na konzumaci zabudovaného dřeva, patří v Česku především tyto tři třídy:

• Červotočovití (např. červotoč proužkovaný)
• Hrbohlavovití (např. hrbohlav parketový)
• Tesaříkovití (např. tesařík krovový)

Žádný z těchto broučků ale nenapadne dřevo jen tak ledajaké. Klíčovou roli pro stravitelnost hraje především vlhkost, teplota a obsah ligninu, tedy stavební složky dřeva, která je zodpovědná za dřevnatění buněčných stěn. Obecně platí, že čím větší vlhkost, kolísání teplot a procento ligninu, tím je pro hmyz i houby dřevo stravitelnější.

Vybíravému červotoči jede nábytek

Chodbičky červotoče s kulatým výletovým otvorem do 2 mm snad někdy viděl každý z nás. Možná si ale vzpomenete, že červotočovo bludiště jste našli v interiérovém vybavení, tedy spíše v nábytku než v obvodových stěnách domu. Červotoč má totiž vybrané chuťové pohárky. Obecně si libuje v tenčím dřevě, z jakého jsou skříně, židle či lavice. Často ale objevíte dva dřevěné kusy nábytku v těsné blízkosti, přičemž jeden je od červotoče zcela prožraný a do druhého si červotoč pouze kousl a znechuceně odešel.

„Ve starých kostelech sežere červotoč kde co, ale pravidelně používaná zvonová stolice bývá často netknutá. Larvám totiž vadí vibrace,“ říká k tomu Luboš Rous z OK Pyrus, který se mimo jiné už přes dvacet let zabývá opravami historických střech a krovů, a dodává: „V paneláku, kde nepřetržitě bydlíte a udržujete stálou teplotu, se s červotočem potkáte jen těžko. Ke správnému zakuklení totiž potřebuje střídání vlhka a teplot, právě proto napadá nábytek sporadicky obývaných chat a chalup.“

Larvám tesaříka chutnají krovy

Larva tesaříka je zase vyhlášenou specialistkou na destrukci masivních krovů. V této fázi vývoje žije až osm let a během několika generací je bez odborného zásahu schopna zlikvidovat krov doslova na padrť. Tesařík je také o dost větší než červotoč, jeho oválný výletový otvor dosahuje velikosti 4×10 mm. Na rozdíl od nedisciplinovaného červotoče, který buduje chodbičky cik-cak, ale tesařík požírá dřevo systematicky – od nejmladšího dřeva na okraji se prokousává ke staršímu uvnitř. S jistotou lze tedy zmapovat rozsah škod, které napáchal, a podle toho přistoupit k vhodnému opatření.

Z dřevokazných hub je nejhorší dřevomorka

Dřevokazné houby jako trámovka trámová, koniofora sklepní nebo právě dřevomorka domácí se podobně jako brouci dřevem živí a libují si ve vlhkém prostředí bez dostatečného proudění vzduchu. V některých ohledech jsou ale sofistikovanějším nepřítelem. Dřevomorka totiž dřevní hmotu navíc rozkládá a vytváří si tak sama pro sebe ideální vlhké podmínky pro další expanzi. Na rozdíl od ostatních ji tak nelze zlikvidovat vysušením.

Věděli jste? Plísně se na rozdíl od hub dřevem neživí, používají ho pouze jako nosič, na kterém rostou. K životu navíc potřebují řádově vyšší vlhkost.

„Dřevomorka se dokáže geniálně šířit prorůstáním dřevní hmoty i zdi, a to rychlostí 4 m zdiva za rok,“ upozorňuje Luboš Rous a vzpomíná na jednu konstrukci, kterou se již zachránit nepodařilo: „Pod pódiem kulturního domu jsem jednou objevil plodnici dřevomorky o velikosti 20 m². Nikdo o ní nevěděl, dokud se rozložené pódium nepropadlo.“ Tento příběh dobře ilustruje zákeřnost dřevokazných hub, které o sobě dávají vědět zpravidla, až když je pozdě. Fyzická manifestace hub, na kterou jsme zvyklí z lesa, tedy jejich plodnice, je totiž až vrcholovým stádiem silné, zralé houby, jejíž hlavní část zůstává našim očím skrytá.

Kdy se mít na pozoru? Signály, které byste neměli přehlížet

Jak tedy zjistit, je-li váš dům napaden škůdci, a to nejlépe ve chvíli, kdy se ještě dá na situaci úspěšně reagovat?

U hmyzu je situace jednodušší. Larvy, které na dřevě hodují, totiž uslyšíte. Nestrávené zbytky dřeva navíc larvám překážejí v pohybu a výsledky pravidelného čištění chodbiček v podobě hromádek žíru, které najdete na podlaze, jsou dalším varovným signálem.

Houby nemají rády světlo ani proudění vzduchu a většinou přežívají dlouhá léta uvnitř dřeva, aniž by si jich někdo všimnul. Pokud tedy nevíte, kde je hledat, houba o sobě dá většinou vědět, až když je největší škoda napáchána – z masivu zůstane pouze viditelná skořápka na povrchu, která se při zátěži prolomí.

Kdo je horší, hmyz nebo houby? Ačkoliv je pro laika houbu těžší objevit, profesionál ví, na jakých místech ji hledat. Když se mu podaří růst houby zachytit včas, bývá oprava škod snazší, protože stačí nahradit napadené části. Hmyz naopak často napadá stavbu jako celek a dokáže najednou zdevastovat mnoho různých prvků.

Často nastává situace, kdy dřevo napadne hmyz i houba, protože oběma škůdcům se daří v podobných podmínkách. Dvojí napadení poznáte například i podle žíru. Pokud z výletového otvoru vypadává čistý, bílý žír, dřevo je zpravidla napadeno pouze hmyzem. Pokud se ovšem zbarvuje do rezava až tmavě-hněda, máte důvodné podezření, že na místě pracuje i houba, která dřevo rozkládá.

Nejlepší prevence škod – stavět ze dřeva, které škůdci nenapadnou

Jedinou logickou strategií, která vás před škůdci zaručeně ochrání, je stavět z takového dřeva, na němž se hmyz ani houby neuchytí, a konstrukci dřevostavby navrhnout tak, aby dřevo maximálně chránila.

V OK Pyrus zaručujeme nenapadnutelnost dřeva těmito kroky:

• Výběr dřeva
  Ještě jsme nepotkali nikoho, kdo by chtěl dům ze dřeva z kůrovcové těžby. Ačkoliv je takové dřevo levnější, dopředu nemocný materiál je vždy mnohem náchylnější k opětovnému napadení. Náš rakouský dodavatel proto vybírá jen 100% zdravé stromy a o jejich bezúhonnosti se přesvědčuje i rentgenem.

• Skladování dřeva
  Málokdo ví, že plavení dřeva mělo v minulosti i jiný důvod než pouhou dopravu. Ze dřeva se totiž ve vodě vymývá lignin. V dnešní době už ho neplavíme, ale používáme dřevo ze zimní těžby, které nemá nataženou mízu a je skladováno na mokrých skládkách. Pro hmyz i houby je takové dřevo méně chutné.

• Zpracování dřeva
  Dřevo začíná škůdce lákat, přesáhne-li jeho vlhkost 16 %. Právě proto na stavbu roubenek používáme BSH hranoly vysušené na 12–14 %, které ani ve vlhkém prostředí nedovolí škůdcům se uchytit.

• Konstrukce dřevostavby
  Dřevo potřebuje dýchat. Dřevostavbě neprospěje, když bude zakopaná v zemi jako zemljanka nebo obložená polystyrenem. Dřevo musí stát na vyvýšené základové desce s větracími otvory a přesahy střech musí být dostatečně velké, aby ochránily obvodové stěny před povětrnostními vlivy. V OK Pyrus stavíme pouze difuzně otevřené dřevostavby, které dbají všech zásad konstrukční ochrany dřeva.

Chemické ošetření, nebo konstrukční ochrana? Preventivní chemické ošetření není u vysušeného materiálu vůbec potřeba. Chemie vám v určitých případech může pomoci, ale když podceníte konstrukční ochranu, příroda chemii nakonec vždy přepere.

• Pravidelná údržba rizikových míst
  Každý majitel dřevostavby může potenciálním problémům, a to nejen se škůdci, předcházet dodržováním následujících pravidel:

1. Minimálně jednou ročně zkontroluje celou stavbu a vnitřní konstrukce, soustředí se na alarmující signály, např. hromádky žíru či otvory
2. Zkontroluje, zda mu někde do domu nezatéká
3. Ujistí se, že o stěny dřevostavby nejsou opřené předměty, které by zabraňovaly proudění vzduchu
4. V zimě pravidelně odhazuje sníh, aby z něj dřevo nenasálo vlhkost

Zvládnu vyhubit škůdce svépomocí nebo potřebuji odborný zásah?

Čerstvě odhalené dírky tesaříka, který se do mladého dřeva pustil teprve nedávno, dokážete účinně ošetřit sami. Na trhu existují požerkové jedy (např. Lignofix, Bochemit QB), kterými můžete dřevo natřít či nastříkat a ideálně jimi i napustit výletové otvory. Pak už je jen otázka, kdy si do ošetřeného dřeva larva kousne a zahyne.

Tip! Používejte jen takové preparáty, které prošly testováním Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského. Jen tak si můžete být jistí, že budou skutečně účinkovat.

Pokud ovšem objevíte napadené místo, které se vám po ohmatání odlomí, stojíte tváří v tvář situaci, se kterou vám pomůže jedině odborník. Jen expert dokáže zjistit přesný rozsah napadení, ať už hmyzem či houbou, a kvalifikovaně se rozhodnout, jaké prvky se musí vyměnit nebo které půjde zachránit a jak. Platí jednoduché pravidlo – jste-li na vážkách, je vždy vhodnější zavolat odborníka.

Zde najdete přednášku o stavbě roubenek a srubů www.youtube.com